Pokud jste se rozhodli dělat si elektroinstalace v novém rodinném domě sami, je několik málo věcí, které byste měli vědět.

Jako první si musíte nastudovat aktuální normy, které se týkají vedení elektrorozvodů v rodinných domech. Tedy normy řady ČSN 33 2000, dále pak ČSN ISO 3864:1995 (01 8010), ČSN 33 0010:1982, ČSN EN 60529 (33 0330), ČSN 33 1500:1990 a ČSN 33 2130:1983. Je nutné ale rozlišit, co jsou jen standardy a doporučení, a co jsou věci určené zákonem, které prostě dodržet musíte, jinak neprojdete revizí a stavba nebude zkolaudována. Držet se standardů je dobré i proto, že takhle se to prostě dělá, všichni to znají a pro budoucí úpravy nebo opravy vám to výrazně zjednoduší život.
Ještě v pohodě? Tak dále.


Kabely a elektroinstalační krabice si v domě nemůžete umístit tam, kde chcete, ale musíte dodržovat tzv. zóny. Ty jsou jasně dané a definují, kde mohou být elektroinstalace ve zdi umístěny. Doporučujeme se jich držet, abyste si za pět let při navrtávání poličky nenavrtali také elektrický kabel. Nicméně tyto zóny nejsou povinné, ale patří do zmíněných doporučení a standardů dle ČSN 33 2130.

Zásuvky a vypínače se umisťují do středu těchto zón, takže se připravte na to, že je tak úplně tam, kde chcete, mít nebudete. Obecně se příliš nedoporučuje ukládat elektroinstalace do podlah. Pokud se už tak rozhodněte je vhodné je umístit do chrániček a nenechávat je volně.  A navíc, platí na to další norma ČSN 37 5245. A vedení přes rohy, to je kapitola sama o sobě.

A co teprve rozvody v koupelně a kuchyni.

Věcí, které je třeba vést v patrnosti a mít je dobře rozmyšlené je spousta. Myslet ještě na to, kterou normu je potřeba plnit, jaký materiál použít a jaké nářadí si vypůjčit, už je bonus navíc. Najmout si někoho na elektroinstalace je v tomto ohledu k nezaplacení.